Před 4,5 lety zemřela moje maminka, zůstali jsme sami s bratrem a otcem, se kterým jsme měli dobrý vztah, i jako rodina jsme hezky drželi při sobě. Byli jsme jako děti skoro dospělí a srovnali jsme se s tím, jak jen to šlo. Můj otec byl až do nynější doby velmi zodpovědný, s námi si rozuměl, svůj smutek ze ztráty manželky kompenzoval ale prací.
Před půl rokem se začal přátelit s lidmi z opačného konce republiky, zalíbil se mu jejích styl života, samé opíjení, volnomyšlenkářství, slavnosti, sportování a zřejmě dobrá parta. Začal jezdit na kole, víc se věnovat sobě. Z toho jsem měla ohromnou radost, že začíná trochu "žít".
Jenže teď mi to leze pěkně na nervy, nezeptá se jak se mám, s bratrem se kterým ještě bydlím vůbec nevychází a je na něj stále naštvaný. Nikdy mi nezavolá a volá jenom, když něco potřebuje. Jezdí se opíjet za nimi, dokonce koketoval s myšlenkou se za nimi přestěhovat.
Dneska mě ale dostalo to, že po mě chce, abych nakoupila velmi drahé vstupenky (4 tisíce), pro jeho přátele. Řekl, že když je neseženu, bude vypadat jak blbec a bude muset přivézt nějaký alkohol, aby mu to odpustili. Potom co vstupenky koupím nebudu mít už skoro žádné peníze (mám před výplatou), ale jemu je to jedno. Hlavně aby jeho přátelé měli vstupenky. Peníze neví kdy mi pošle, je momentálně s nimi na druhém konci republiky bez internetu.
Je mi to líto, že se tak ke mně chová, že mu na nás s bratrem prakticky už nezáleží. Nevím, jestli se mám smířit s tím, že prostě má nový život, do kterého nepatříme a odmítat tyhle služby pro něj dělat? Nebo zda příště plnit jeho přání a smířit se s tím, že to prostě neocení, ale je to otec, tak to muset udělat? Ohradit se?
přečteno: 1394x
Zpět na seznam