Internetová zpovědnice

Já vlastně ani nevím, co psát. Připadám si tak zbytečně. Nejhorší je, že si každý rok říkám, že ten další se to už určitě změní, nikdy se nic nezmění. A teď už je mi 20 a prožívám to stejné co v 15. Tehdy jsem to mohla svést alespoň na pubertu. Jsem tak sama. Nevím, co chci, ještě pořád nevím, kdo jsem. Nevyznám se v sobě. Myslela jsem, že to přejde, ale je mi 20 a stále to trvá. Co když to nepřejde?

Nedokáži být ve společnosti cizích lidí, ani ve společnosti kamarádů mých kamarádů, ani ve společnosti spolužáků, se kterými se neznám moc dobře (jsem na VŠ). Cítím se hrozně nesvá, bojím se, že cokoliv řeknu, bude totální blbost, že se ztrapním. Promýšlím každé slovo a nakonec stejně nic neřeknu. Nejhorší je, že si pak lidi kvůli tomu myslí, že jsem divná nebo že jsem namyšlená, která se s nimi nechce bavit. Je to tak těžký, ale nejde to. Ale je to hrozný paradox, protože bych tak ráda byla společenská, tak ráda bych chtěla jít s partou jen tak ven nebo se někam bavit. Většinou se upnu k jedné osobě, se kterou se cítím "bezpečně". Nesnáším stupidní sarkastický vtipy a narážky. Vyhledávám takové lidi, u kterých vím, že tohle nedělají.

Tak moc bych potřebovala někoho, pro koho bych byla speciální. Někoho, kdo by mě chápal a rozuměl mi, ale vím, že to asi není možné, když já sama sebe neznám. Potřebovala bych takový to duševní pouto, které jsem našla jednou za život a pak ho ztratila. Musím to cítit uvnitř, že je to správné. Prostě to vycítím.

Mám ale strach, že nikdo takový není, že jsem jen naivní blázen. Nemůžu si stěžovat na svůj život, mám rodinu, která mě má snad ráda, úspěchy ve škole, ale pořád nejsem šťastná. Nemám vůbec úspěchy v osobním životě. Moc bych si přála najít nějakou spřízněnou duši. A vím, že mě mají přátelé a rodina rádi, ale já se pořád cítím tak sama.

Tak moc bych chtěla někdy v budoucnu založit rodinu, tak moc bych chtěla děti. Mám hrozný strach, že se mi to nikdy nesplní.
A já vím, že jsou lidi, co mají daleko větší problémy, daleko horší život a že já tu řeším takovou malichernost.

přečteno: 1672x
Zpět na seznam