Internetová zpovědnice

Jsem už starší osoba, ale ve vztazích pořád stejná hromádka neštěstí a potřebuji se z toho vypovídat.Nevadí, že to bude dlouhé???Ve 20 letech jsem se, coby obyčejné kancelářské děvče na jednom pracovním večírku hluboce zamilovala do jednoho vědeckého pracovníka,a jak jsem měla možnost zjistit, inteligentního, sečtělého a neskutečně vzdělaného tvora. Strávili jsme spolu povídáním nádherný večer a zdálo se, že to bude mít pokračování.Jenomže ani jeden z nás, ačkoli jsme o sobě věděli v sobě nenašel odvahu se znovu oslovit.Tak jsme kolem sebe chodili 4 roky. On začal s někým žít, já jsem si nechala najít seznamovací agenturou partnera. Byl to vcelku jednoduchý, ale hodný chlap, dobře jsme spolu vycházeli a protože v tehdejší době byly ženy mého věku považovány za "staré panny" a toužila jsem po dětech,vzala jsem si ho. 2 dny před svatbou jsem si uvědomila, že dělám strašnou chybu,ale stalo se. Začátky byly dost těžké, po dětech jsem se začala vyhýbat sexu s ním, až na mě přestal naléhat, a postupem času jsme si na sebe i na tento fakt nějak zvykli a i přes občasné hádky se zklidnili. Jenže...já jsem po nocích pořád snila o Něm,a když přišel boom počítačových vymožeností, nějakým zázrakem jsem našla jeho e-mail a napsala. Ozval se okamžitě a rozběhla se mezi námi živá korespondence.Vydrželi jsme to 6 let! Mezitím jsme se párkrát viděli, ale jen přátelsky. O vánocích 2010 jsme přešli k SMSkám a v únoru 2011 jsme spolu strávili noc. A já jsem v tom začala lítat. Netrvalo samozřejmě dlouho, a když mě manžel jednoho dne přistihl s mobilem na uchu,nedokázala jsem mu lhát.Vzal to tehdy neskutečně rozumně a nějakou chvíli mi to dokonce toleroval! Já jsem postupně začala poznávat toho svého Vyvoleného, žil už spoustu let sám, starajíce se o rodiče, přišel o práci a o žádnou další nemohl už drahnou dobu zavadit, a co pro mě byl šílený a nepřekonatelný problém, měl období, ve kterých propadával absolutní beznaději a největším jeho přítelem se stával alkohol.Ve chvíli, kdy jsem pochopila, že toho člověka sice neskutečně miluji,ale žít s ním by pro mě bylo nemožné, mi můj muž oznámil, že od nás odchází. K jiné ženě. Dnes nevím proč, dostala jsem strašný strach, že budu sama, že děti ještě potřebují taťku, zabezpečení,bojovala jsem o něj, a vybojovala! Byl to nový začátek všeho,překonala jsem i ten odpor v sobě a začali jsme se i znovu milovat (nikdo si nedokáže představit, jak mi přitom, s myšlenkami na toho druhého, bylo!)Je to už dalších šest let, jsme dobří kamarádi a parťáci, ale znovu vedle sebe jen žijeme a ve mě se to pořád pere a vůbec nevím, co s tím!!! E-mailový kontakt s Martinem jsem se párkrát pokusila přerušit - veškerý zbylý jsme ukončili- ale nejde to! Píše mi tak krásné věci..i po těch letech mě chce a i já po něm pořád strašně toužím.Jenomže nechci (i když vím,že ve skutečnosti klamu jeho i sebe) svému muži ublížit ani od něj odejít.Je to prostě beznadějné a bezvýchodné!!!

přečteno: 1069x
Zpět na seznam