Ahoj,
jen sem se chtěla vyzpovídat. Už dlouho mě to trápí, jenže mám pocit, že s tím nic neudělám. Tak začnu takhle před 6 lety mi umřel otec a od té doby se naše rodina rozpadla moje máma má 4 děti já jsem 4, jenže ostatní 3 se na ni vykašlali a ona je ted zaměřená na mě. Chce, abych všecko udělala správně, jenže se naše názory co je správně a co ne rozcházejí, teď dělám jednu střední školu, dělám poslední ročník a moje máma chce, abych šla na další. Říká, že je dobré mít hodně škol, jenže mě školy nebaví.
vím, že má možná pravdu, že čím víc škol, tím lepší to je, jenže já si svůj život představuju jinak. nemám ráda nové kolektivy a netěším se do školy, ale o to nejde. Nové kolektivy budu potkávat pořád to vím, jenže prostě si to všecko představuji jinak.
Chci jít do práce, ano vím, není to jednoduché všecko si to uvědomuji, vidím to doma, ale stejně bych chtěla bydlet s přítelem. Vydělat si svoje peníze starat se o sebe, možná jsem blbá možná si řeknete bud ráda že jsi doma máma se o Tebe stará a tak, ale já nechci.
Necítím to tak, přála bych si dětátko, takhle já si představuji život, za 3 roky až dodělám další školu si řeknu, tak je mi 23 mám dvě školy a bydlím u mámy super, ale byla bych na sebe tak hrdá, kdybych si mohla říct bydlím s přítelem.
Popřípadě už s manželem, mám miminko smysl života, a nebojte vím, že to není jen užívání. Uvědomuji si, že dítě stojí plno pěněz a lítání kolem něj, ale o to v životě jde.
Aspoň já si takhle život představuji, život není lehký teď, ale nebude ani za 5 let. Doba se nezmění, nejsem typ, co chce být na školách a být děsně vzdělaná. Chci žít, starat se o sebe o dítě o přítele, žít ten těžkej život...
Moje mamka je úžasná jen, ona ukončila základku otěhotněla vdala se a celej život pracuje a asi chce, abych šla jinou cestou, ale já přece nemůžu žít její život, i když mi nic jiného nezbývá.
Má jen mě nemůžu ji skalamat. :( Co si myslíte jsem blbá když si myslím, že v týhle době je jedno kolik škol máte stejně bude život těžkej tak jako tak...
přečteno: 2016x
Zpět na seznam