James (24) |
Napište reakci |
9. 1. 2020 (22:49) | 188.75.145.*** |
0
|
|
Ahojky 1)na motýlky se vyser, je to pověra 2)musíte komunikovat 3)to, že s tebou chce mít děti je důkazem, že ti důvěřuje 4)je hezké být ohleduplný, ale tvoje přítelkyně to nesmí brát jako jistotu, jinak se z tebe stane podpantoflák, který všechno odsouhlasí. Buď trochu sobecký, ale ne arogantní. Více se zaměř na svoje koníčky, ale pokaždé jí řekni, že jestli chce, ať se přidá. Je to i test toho, jestli zvládnete děti. Jde o to, že pokud bude jeden z vás nemocný, tak jestli dokáže nahradit partnera a dělat s těmi dětmi jejich koníčky. Děti nejsou vánoční ozdoby, které se jednou za rok vydají a pak se zase uklidí. Děti jsou záležitost na celý život a mateřská, rozhodně není dovolená, ale nepřetržitý provoz 24/7. Je to velká zodpovědnost, tak to pořádně prodiskutujte. |
12. 11. 2019 (12:24) | 79.141.243.*** |
0
|
|
Zdravím, těžká to situace - být s holkou ze soucitu, či ne? Říká se, že láska a něco k němu cítit je to nejdůležitější. Každý má tento klínek položený jinak. Pokud tě to vnitřně ubijí, promluvte si o tom společně. Třeba je jen něco špatně, když nemáš zmiňované ,,motýlky". Ono, dle mého... když to není na začátku, těžké to bude při vztahu, ale za zkoušku člověk nikdy nic nedá.. Hovořte, hovořte.. Hodně štěstí přejeme. |
James | 11. 11. 2019 (17:28) | 78.80.24.*** |
0
|
Ahoj díky za tvá slova. Nevím co dělat. Cítím se ztracený. Občas si říkám zda za ty zásady se vyplatí bojovat... Opravdu díky |
8. 11. 2019 (16:30) | 178.255.168.*** |
1
|
|
Ahoj Jamesi, je moc krásné, že jste spolu tak dlouho. Já mám taky přítele už skoro 7 let, takže tě trochu chápu. :) Po tolika letech vztahu už není cílem cítit "motýlky v břiše", což se děje většinou v prvních vztazích nebo v 1. roce vztahu. Je cílem cítit důvěru, oporu, jakousi jistotu, přesně to, co píšeš, že s Janou cítíš. Navíc si myslím, že po tvé předchozí zkušenosti s bejvalou ti to určitě hodně pomohlo po psychické stránce, což není samozřejmost, když se tohle někomu stane. Je to tím, že lidé si na sebe už takhle hodně zvykli. Máloco je může ve vztahu překvapit, takže myslím, že cítíš něco jako rutinu. Je podle mě ale skvělé, že jste spolu oba šťastní. No, co teda dělat? :D Zkuste spolu dělat věci, které jste nevyzkoušeli - nemyslím jen v posteli, ale i zážitky - výlety, nový společný sport, nový kroužek. Třeba zjistíte, že vás to baví a budete se moct zabývat zase něčím novým a neobjeveným. :) Pokud máš pochybnosti o tom, jestli ji máš rád, zkus si představit, jaké by to bylo, kdybys s Janou přestal chodit a nevídal ji. Po 1 týdnu, po 1 měsíci, po roce, ona by si našla nového přítele a ty přítelkyni. Jak by ses cítil? Bylo by ti lépe nebo by ti chyběla? Nejvíce člověk pozná, co vzácného ztratil, až když o to přijde. Nejlepší je ale se tomu vyhnout a sám si uvědomit tu hodnotu. Ohledně dětí ti moc neporadím. Snad jen, abys Janě přímo a věcně řekl, že tě trápí to, že ještě nevíš, jestli chceš děti nebo ne a že si kvůli tomu připadáš jako špatný člověk. Uvidíš, co ti na to řekne a třeba vymyslíte nějaké společné řešení. Přeji ti hodně sil. Michi |
Poloha zezadu |
6x |
24% |
Poloha na koníčka |
3x |
12% |
Poloha misionář |
0x |
0% |
Poloha 69 |
16x |
64% |
Hlasovalo: 25x |