Zdravím.
Ráda bych začala s tím, že každá mince má jinou stranu a z pohledu mých rodičů je spousta věcí rozhodně jinak, ale v poslední době se docela namnožily vzájemné neshody mezi námi, u kterých se občas cítím jako oběť.
Začněme třeba tím, že nedávno mezi nás deváťáky někdo rozšířil informaci, že od teď jsou domácí práce nepovinné, jelikož je konec roku a prostě už to nebude tolik potřeba. Rodičům jsem o tom pověděla, ale ne, úkoly bych musela dělat i tak. Když se chci slušně napsaným e-mailem zeptat fyzikářky, co je na tom pravdy, hned jsem neskutečně drzá, a že je to jedno, protože úkoly opravdu budu muset dělat i tak. Když projevím to, že mě škola nějakým způsobem nebaví, začnou zpochybňovat proč jdu vůbec na střední školu. Načež jim obvykle odpovím, že je tak proto, že nechci jednou skončit na ulici a že se neučím proto, že by mě to bavilo. Pro toto, ovšem, také nemají pochopení.
Jednou byli v mojí kůži a cítili se úplně stejně, a tak jejich chování opravdu nechápu.
Také jsem se nově ve spojitosti s úkoly dozvěděla, že prý půl roku vůbec nic nedělám. A co je potom učení na přijímací zkoušky, docházení na přípravu na zkoušky do školy a odesílání úkolů na každý předmět? K tomu argumentují tím, že jsem několik úkolů opsala a že je to hrozně špatné. Kdo by však nevyužil toho úkoly s někým vyměňovat, že?
Podobných situací je mnoho, a tak bych vás chtěla někoho poprosit o radu.
Chápu, že jsem občas nesnesitelný pubescent, ale některé věci které říkají se vůbec nedají snést a prostě se nějak bránit potřebuji - mám nějakou hrdost a cosi uvnitř mi prostě nedovolí být ticho.
Předem Vám pěkně děkuji za odpověď a přeji pěkný den.
přečteno: 728x
Zpět na seznam