Internetová zpovědnice

Je to asi rok zpátky a s přítelem jsme měli problémy, i když jsem mu říkala, kde si myslím, naše problémy jsou, co bych chtěla změnit. Prosila jsem ho, ať mi poví, co ho štvě, ale přestal komunikovat, prostě se uzavřel a jen pařil na počítači a pil.
:-( A nic s naším vztahem nechtěl dělat.

S kamarádkama jsme teda taky dost pařily a jednoho krásného dne jsem se opila natolik, že jsem skončila v posteli s jedním človíčkem (hrál tam roli jak alkohol, tak asi i touha po někom, kdo mě bude chtít a hlavně touha po sexu).

Zopakovali jsme si to ještě dvakrát :-(, nejhorší je, že tenkrát jsem neměla výčitky svědomí.

Ale mezitím se přítel začal snažit, (ono to snad ani snažení nebylo), najednou to mezi náma bylo skoro jako před sto lety, jako když jsme se poznali. Začali jsme plánovat miminko (to už jsem s tím človíčkem samozřejmě nespala, nestojí mi za to hádat čí to asi bude).

Miminko se povedlo zasít a je na 100% přítele, ale teď mě žerou výčitky svědomí a nevím, komu se mám svěřit. Nikde to říkat nechci (ani kamarádkám) páč se mi to podařilo ututlat a přítel by mi to nikdy neodpustil a nechci ho ranit, je teď tak štastný, kvůli mimču.

Kdyby se to dozvěděl, tak odejde a zase by začal pít. Já vím, nevěra není nic chválihodného, ani na to pyšná nejsem, ale rok skoro ignorace udělalo své a teď mě mrzí, že jsem to kdy provedla, ale čas se nedá vrátit a já si tu vinu ponesu sama, páč stačí jen jeden, kdo se trápí...



přečteno: 1936x
Zpět na seznam