Nevím jestli mi vubec muže někdo poradit. V dětství mě na základce šikanovali a myslím, že od té doby mam problém komunikovat s kluky. Strašně toužím po tom s někým byt, ale pořád nenacházím nikoho. Někdo mi občas někoho chce dohodit, ale vždy někoho koho bych asi nedokázala mít ráda nerozumím si sním. Poslední dobou mám pocit, že nemám nikoho ani žadné přátele, že nikdo vlastně neví, kdo jsem a jaká jsem ja to asi sama taky nevím. Kdybych nebyla věřící člověk nejraději bych se zabila přemýšlím nad tím snad každý den po cestě chodím v malé touze aby mě přejelo auto nenávidím svůj život....
přečteno: 2362x
Zpět na seznam