Internetová zpovědnice

Moje zpověd je zvláštní. Tenhle problém snad nikdo nemá, já totiž vůbec nemám dovolenou.Zažila jsem ji jako dítě jen dvakrát, šlo o letní pobyt na horách, propršený. Byli jsme rodina bez auta a jeli jsme s maminčinou kamarádkou. Jako dospělá už jsem se dovolené nedočkala vůbec, byli jsme jen doma, pracovali, malovali, zavářeli. Ted ale už dva roky jezdí manžel s kamarádem na jistou akci a já sedím jak ta trubka doma, protože to je pánská jízda. Navíc je to akce, co by mě fakt bavila, hrady a zámky nemusím. Děti zase jezdívají se svými kamarády, každý si užívá zvlášt, jen já nic, nemám s kým. Třeba z práce každý jezdí s rodinou, nemůžu se k někomu vetřít. Celý život jen koukám na prázdninově naladěné lidi, na švagrovou, jak je zas natěšená, v časopisech na prázdninové rady a módu. Manžel říká, že všechno otrávím, protože mě pořád bolí hlava. Jenže já jsem otrávená asi proto, že jsem bez dovolené. Ne že bych se sedřela, práci mám sedavou a doma příliš neuklízím. Ani vlastně nevím, jestli po nějaké cestě toužím. Mně totiž štve, jak jsem pořád k dispozici, všichni okolo my jedeme, my jedeme, a já houby. Taky bych ráda řekla, že něco nemůžu, že jedu tam a tam na týden. Asi mi jde o tu prestiž, připadám si, že jsem méně než ostatní a že si nic nezasloužím.

přečteno: 1805x
Zpět na seznam