Zdravím lidi, možná to je zpověď, možná prostě příběh, ale je to nedávno co se mě stala tato věc. Začátek trochu zkrátím, kdysi dávno sem poznal jednu slečnu, od začátku sme byli dobří kamarádi, ona (taky od začátku) měla kluka, takže sem neměl nejmenší pomyšlení aby sme spolu neco měli. 3 roky na to, jak se věci seběhly se s nim kůli mě rozešla a začali sme chodit spolu. Po 2 letech vztahu sme začali společně bydlet. Prostě normální vztah. No a neuplynul ani rok a půl a rozešla se se mnou. Byla to z vetší části asi moje vina, dnes už mě je jasné, že na rozchod jsou potřeba 2 lidi. Říkala mě, že v tom nikdo není, no a ejhle, netrvalo to snad ani 2 týdny a zjistil sem, že začala chodit s jednim klukem, kterýho znám 9 let, z toho sme spolu 5 let bydleli na koleji, takže sme se znali velmi dobře. Toho kluka musím trochu urazit, rozhodně to nebyl nikdy kamarád, kterej by za někoho strčil ruku do ohně, je to obyčejnej děvkař, kterej nemyslí hlavou ale něčim jinym, když jde o ženský a dokonce jednu kamarádku mojí bejvalej přítelkyně mlátil, když spolu chodily. A to ta moje bejvalá všechno dobře vědela. Navzdory tomu je s ním údajně štastná, prostě super. Chápu, že ženská vždycky někoho má a on je jedinej koho tady aspoň trochu líp zná.
No a teď se Vás lidi ptám, je to normální? Sem za blbce já, nebo je blbá ona a pořád neví co chce? A co ten se kterym je teďka, to se přece nedělá, když se známe tak dlouho?
Já už to mám v hlavě dávno srovnaný, kůli čemu se semnou rozešla, rozhodně doma nesedim a nebulim, ale jdu dál, beru to jako velkou zkušenost do života a jdu si zase tou svojí cestou v před :) Ale takovejhle konec mě nějak pořád vrtá hlavou, kdyby to byl kdokoli jinej, nebo nikdo tak je vše OK, zůstanem aspoň kamarádi, když nic jinýho...
Všem děkuji za odpovědi, holt nikdo není střed vesmíru a každej má ty svoje problémy...
PS: Skvělej web :)
přečteno: 2429x
Zpět na seznam