Internetová zpovědnice

Ahoj, potřebuji poradit, co mám dělat, asi si všichni budete myslet, že jsem úplbě blbá nebo ubohá, ale už to ze sebe potřebuji dostat. Takže je mi 18. V 15 jsem měla svého prvního kluka, se kterým jsem chodila asi 4 měsíce, poté jsme se rozešli a od té doby jsem jiného kluka neměla.

Hrozně bych chtěla, jenže kluky co bych chtěla, nechtějí mě a kluci co by mě chtěli, odmítám kvůli těm, co chci já. Mám kamarádku, která si teď našla přítele a bojím se, že už to nebude jako dřív. Bojím se, že bude chtít být jenom s ním a na mě se vykašle. Žiju jen s mamkou, protože můj otec je kreten, ale s mamkou jezdíme každých čtrnáct dní na víkend k babičce. Už mě to pěkně štve, obě mám ráda a vím, že babičku nemůžem nechat samotnou, ale prostě když bych řekla, že nepojedu, byl by hrozný problém.

Myslím si, že kvůli tomuhle odjíždění si nemůžu najít kluka. Teď ještě ke všemu do mě mamka furt hrotí kvůli škole a všemu co dělám. Všechno co udělám, je špatně a to samé, když bych si chtěla s kamarádkou někam vyrazit, furt je nějaký problém. Kluka co bych chtěla, nezajímám. Jiný kluk co se zajímá o mě, toho zas nechci a kamarádka mi to má za zlé, je mi ze všeho zle, někdy dokonce pomýšlím na sebevraždu, protože by se všem určitě ulevilo.

Děkuji, že jsem to sem mohla napsat. Už nevím kudy kam...

přečteno: 1421x
Zpět na seznam