Ahoj, chodím se svým prvním přítelem půl roku.
Snažím se, aby to bylo perfektní. Záleží mi, co se mu nelíbí či naopak má rád. Snažíme si říkat všechno, ale poslední dobou mi přijde, jako by si byl až moc jistý, že jsem s ním. Žádné žárlení nic takového, ale zase lepší než velký žárlivec. Jenže prostě je to takové divné, na fb nemáme společnou fotku, protože prý už na to není. To by mě zas až tak nevadilo.
Je oblíbený, pohledný a poslední dobou mi přijde, že se musím snažit, abych si ho udržela. Žádné známky rozchodu nemáme. S jeho rodinou si velmi dobře rozumím a on s mou. Snažím se hrozně moc, nic mu nezakazuji, jestli chce jet lyžovat s kamarádem, tak nemám problém, jestli potřebuje se zdržet v práci, nic mi vysvětlovat a omlouvat se nemusí.
Chodím do školy na VŠ, takže se méně vídáme, ale i on bývá hodně často v práci i víkendy, ale to jsme si řekli, že to tak zvládneme.
Netuším, jestli je to úplně ideální vztah, nevím jestli se mám změnit a něco mu zakazovat. Máte kluci, rádi spíše hodné holky nebo maličko semetriky? Pomůže, když se změním?
přečteno: 1640x
Zpět na seznam