Ahoj, zrovna prožívám takové špatné období. Jsem na všechno sama, v rodině mi zemřeli 2 blízcí lidé, ztratila jsem přátele a nyní se mi nedaří ani ve škole. Neudělala jsem zkoušky a nevím co dál. Dala jsem tomu všechno, maximum. Omezila jsem volný čas, nemám ani koníčky, nechodím nikam ven. Učila jsem se dennodenně a stejně to nevyšlo. Naopak lidi, kteří prostě tak usilovní nejsou, to zvládli. Nedokáži, to pochopit.
Ty pravidla, podle kterých to na světě chodí. Nechci se stavět do role nějaké chudinky nebo oběti. Tohle není poprvé. Vždycky jsem si všechno ve škole musela vydřít a často opakovala zkoušky, učila se přes prázdniny. Čekám jen, kdy začnu mít trochu štěstí a trochu času na život. Asi nikdy.
Tak mě to všechno mrzí. Člověk neví, co dělá špatně. Nemyslím si, že bych někomu něčím ublížila. Naopak se snažím k lidem chovat dobře, pomáhat jim, žít opravdu dobrý život. Jsem vděčná i za malou radost, ale teď už je toho na mě prostě moc. Přijde mi, že všechno se proti mně obrací a vůbec nechápu proč. Jen čekám na další klopýtnutí. Pořád se jen zvedám ze země a snažím se se vším vypořádat, ale teď už nemám ani energii, která mě vždycky poháněla dál.
přečteno: 1484x
Zpět na seznam