Dobrý den,
všechno to začalo asi před rokem a půl. Potkala jsem jednoho kluka (je o rok mladší) a dost jsem se do něj zamilovala. On to tak bohužel neměl ale když zjistil jak na to jsem tak mi velice "velkoryse" nabídl kamarádství s výhodami. Tenkrát jsem na to nepřistoupila, protože mi to přišlo pod mojí úroveň. Každopádně jsem byla dost na dně. Jednou, když zase přišly deprese kvůli tomu, že s ním nikdy nebudu, jsem do ruky vzala manikúrové nůžky a zažala jsem se jimi škrábat. Vyryla jsem si do ruky srdíčko (které tam mám mimochodem dodnes i přes to, že je to rok a půl) . Pak to pokračovalo dál a dál. Denně jsem se řezala, utápěla ve smutku a chtěla jsem umřít. Nakonec se všechno dozvěděli rodiče a já se dala jakš takš dohromady. Tohle se odehrálo na konci školního roku. Každopádně na začátku dalšího školního roku se mi ten kluk zase začal plést do života. Řekl mi, že jsem kráva blbá a že neumim řešit problémy, když jsem se kvůli němu řezala. Zase mi začal nabízet že můžeme být kamarádi s výhodami. Ze začátku jsem tomu nátlaku tvrdě vzdorovala. Bohužel city k němu stále přetrvávaly a tak se stalo to, že jsem tomu nátlaku podlehla a přistoupila na kamarádství s výhodami. Řezala jsem se jen občas a to vždy když mi zanadával nebo řek něco hnusnýho. Byl to manipulátor, zacházel se mnou jako s kusem hadru a dělal si se mnou co chtěl. Později jsem se díky němu dostávala do stavů, kdy jsem nemohla dýchat - dýchala jsem asi tak, jako bych právě uběhla půlmaraton. Pak jsem se do toho ještě začala celá klepat a měla pocit, že se musím každou chvíli zbláznit. Mnohokrát jsem přemýšlela o sebevraždě, ale nikdy jsem neposbírala dostatek odvahy. Nikdo z rodiny o tomhle všem nevěděl Teď se mi z toho všeho podařilo dostat a zdárně ukončit tento "vztah". Jenže přišli zase jiné problémy. Problémy s rodinou. Doma na mě nikdo nemá čas, všichni se zaměřují pouze na mého mladšího problémového bratra. Máme ho v pěstounské péči a vzhledem k tomu čím si prošel je jeho chování opravdu dost problémové. Mamka je z něho totálně na nervy, pořád jen křičí a nebo s něčím mlátí. Jakmile začne s něčím mlátit dostanu hrozný strach, aby mi třeba něco neudělala. A tak jdu, někam se zavřu, brečím a klepu se. Pře dvěma dněmi, když se všichni v rodině začali hádat (mamka, táta, bratr i sestra) jsem to už nevydržela, vzala jsem do ruky kružítko a vyryla si do až do krve do rukou několik jizev. Od té doby jsem to udělala ještě třikrát. Díky řezání se pak dokážu přetvařovat a dělat že jsem v pohodě, je to to jediné, co mě drží nad vodou. Jestli mám žít v této rodině tak je toto moje jediná záchrana jak to zvládnout. Prosím poraďte někdo co dělat, za každou radu budu ráda. Strašně se za své problémy stydím a mám problém se komukoliv svěřit.
přečteno: 1422x
Zpět na seznam