Internetová zpovědnice

Ahoj. Prosím všechny o radu, hlavně ty, co se jednou ocitli ve stejné situaci jako já. Potřebuji to ze sebe dostat. Přijde mi, že mé okolí tím jen otravuji.

Je to 14 dní, co jsme se rozešli s přítelem. Smiřuji se s tím a vím, že to chce čas, ale více mě trápí jiná věc. Přítel je ze stejné vesnice a máme společné kamarády, což je parta kluků.

U nás na vesnici žádné holky nejsou a když byli tak se odstěhovaly. Takže jsem posledních 5 let trávila v klučičí partě. Mám tři dobré kamarádky, ale všechny jsou zadané a z jiného města, takže si na mě nemohou dělat pořád čas. Ale to naprosto chápu.

Trápí mě to, když zrovna nemám co dělat, byla jsem zvyklá jít za klukama. Jenže to teď nejde. Nemůžu tam jít, protože je tam většinou bývalý přítel. A mu očividně nedělá problém mě vidět, ale já s tím ještě smířená nejsem a nedělá mi dobře, když vidím, že on se baví a já se doma užírám. Třeba dnes jsem si myslela, že si půjdu sednou do hospody na pivo s klukama, ale nejdu. Už jsou domluvení s bývalým přítelem. Jsem nešťastná, že ve vesnici nikoho nemám a o víkendu sedím doma.

Je fakt, že kluci budou vždycky víc vyhledávat bývalého a trávit s ním víc času, protože je kluk a je to i logické, ale mě to strašně štve. Také mě trápí vidina, že se kluci odpoutají. Dostali jste se někdo do stejné situace? Popřípadě nemáte radu jak z toho ven? Užírají mě stále ty myšlenky, snažím se to hodit za hlavu, ale nejde to.

Kdybych měla aspoň nějaký koníček, ale ten taky nemám. Absolutně nedokáži trávit čas sama se sebou. Jsem společenský člověk a jen dnes večer sedím doma, tak mám zase černé myšlenky. Vůbec nevím jak z toho ven. Jako jedinou možnost vidím, si najít jiné kamarády a od kluků se oddalovat.

přečteno: 1370x
Zpět na seznam