Zdravím vás lidi,
už dlouho jsem tu nebyla a nadešel čas se vrátit.
Nevím jak to napsat...
Minulý rok na Den nezávislosti jsem začala chodit se skvělým chlapem. Mezi náma je velký věkový rozdíl (15 let, mě je 23 a jemu 38), ale mě to nevadí, Miluji ho.
Asi v listopadu jsem se dozvěděla, že má finanční problémy a pomohla jsem mu se ze všeho vyhrabat, ze všeho se dostal až v březnu nebo v dubnu. Vše jsem mu zaplatila a i dávala peníze(a já sama neměla ani na benzín). Nastěhoval se ke mě a žijem spolu 5-6měsíců.
... Vše bylo skvělý, hezký a pak se vše změnilo. Už jsem několikrát zjistila, že mi lhal (i v blbostech) a já lhaní NESNÁŠÍM! Začala jsem se od něj oddalovat, jeho dotyky, slova se mi příčily a co se týká financí je peklo. Když jsem se dostala já do tíživé situaci, vykašlal se na mě a já sem se v tom plácala(plácám do teď).
A on přemýšlí o rodině? S takovým člověkem nechci rodinu. Když jsem mu řekla že si přeji holčičku, která by se jmenovala Lea a měla mé příjmení
"Ani náhodou." byla jeho odpověď.
Ani nevím jestli ho pořád miluji a pravda i intimní chvíle je pro mě těžká část s ním.
Jeho máma mě nesnáší a on je na mě naštvaný, že k ní nechci jezdit, každý týden jednou.
Co mám dál dělat, když ho nechci ztratit nebo vážně jsem už zaslepená?
přečteno: 1263x
Zpět na seznam