Ahoj, před čase se mi zhroutil celý můj svět, přestal jsem věřit ve své dosavadní ideály a totálně se zhroutil, zklamal jsem rodinu, ale nejvíce sám sebe.
Vyhledal jsem odbornou pomoc, pomohlo to, ale teď když začala škola vše se vrátilo. Pocit zmaru bez cíle bez přátel a člověka, který by mě chápal. A ještě se začínám čím dál více stresovat že neodmaturuju. Moc mě to všechno trápí a nemůžu přestat myslet na to, jak moc jsem klesl pod své dřívější zásady a jak mi začla vadit samota, kterou jsem předtím nevnímal a nevadilo mi být odstrčený od okolního světa. Doufám, že se z toho nezblázním. Zažil někdo něco podobného? Popřípadě ví někdo jak z toho ven?
přečteno: 1034x
Zpět na seznam