Ahojky
Jak tak pročítám různé zpovědi, tak často nacházím záměnu slov
sám /osamělý a sama /osamělá.
Pokusím se je definovat na základě vlastních prožitků.
Samota je, když kolem nikdo není. Samota je životně důležitá, protože se můžeme zabývat sami sebou. Můžeme rekapitulovat, relaxovat, nebo si jen tak užívat klid a pohodu.
Osamělost je horší, než kterákoliv tělesná choroba. I když jste ve společnosti mnoha lidí, tak se cítíte zavržení, ponížení, jako největší špíny a máte pocit, že pro vás svět skončil a nikdo nedokáže pochopit, co se ve vás děje. Začněte si říkat copak jsem tak špatná (špatný)?
Během osamělosti dochází často k psychickém zhoucení, protože začnete vzpomínat na to, co se vám nepovedlo, co se stalo, kdo vám kdy a jak ublížil. V takovém stavu člověk začne plánovat i sebevraždu a to je ta hraniční linie, kdy by si měl říct že už kvůli nepřátelům to neudělá, aby je mohl svojí přítomností v tomhle světě srát, co nejdýl to půjde.
Doporučení na závěr?
Nevzdat se.
přečteno: 955x
Zpět na seznam