Internetová zpovědnice

Ahoj, to je zvláštní, já jsem totiž se svou nejlepší kamarádkou zažila to samé, akorát z druhé strany. Ano, to já jsem z naší dvojky ta depresivní. Tak ti zkusím popsat svou zkušenost - třeba ti to pomůže vyznat se ve svých pocitech a emocích vůči kamarádce. S mou nejlepší kamarádkou jsme byly od malička nerozlučná dvojka. Seděly jsme spolu v lavici, po škole si spolu hrály až do večera, užily si spoustu legrace a všechno jsme si říkaly. Jenže pak nás rozdělila střední škola. Každá jsme šla na jinou a já si najednou začala připadat hrozně osamělá. Stále jsme se vídaly, ale už to prostě nebylo jako dřív. Měla jsem pocit, jako bych o ni přicházela. Byla jsem hodně sama, I když jsem si na škole našla nějaké kamarádky, tak žádná nebyla ani z poloviny taková, jako moje nejlepší kámoška. Hrozně mi scházela. Pořád jsme se ale vídaly jak to šlo, pořád jsme se jedna druhé svěřovaly a povídaly si o všem možném. Naše přátelství pořád pokračovalo, a to i později,po maturitě. Pak se mi ale v životě stalo něco těžkýho, co mě hodně poznamenalo a nedokázala jsem o tom mluvit s nikým, ani s ní. Začala jsem mít úzkosti a deprese a chodit k psychologovi. I když jsem se s kamarádkou pořád vídala, najednou jsem cítila, že mi prostě nerozumí, nechápe, co prožívám. Když jsem to třeba jen naťukla, hned se hrozně vyděsila a začala si o mě dělat starosti. Takže když jsme se viděly, tak jsem o svém trápení zkoušela nemluvit, nebo to vždycky hodit do vtipu, protože jsem jí nechtěla přidělávat starosti - stejně by mi nedokázala pomoct. Deprese je stav, který nejde dobře popsat někomu, kdo ji nezažil. A že sis toho u kamarádky nevšimla? Depresi nepoznáš u většiny lidí. Na mě to taky nikdo nepoznal. Kdybychom se potkaly, asi bych na tebe působila jako veselá rozesmátá holka, ale opak je pravdou. Kolikrát jsme se usmívala, ale uvnitř jsem trpěla. Je těžký o tomhle někomu povídat..Takže to, že sis ničeho nevšimla, určitě neznamená, že jsi špatná kamarádka, ono se to prostě pozná dost těžko. Ale chápu i tvoje negativní pocity, že ti připadá, jako by ti lhala a neřekla ti tak důležitou věc, ale třeba tě chtěla jen chránit, jako já svou kamarádku. A pak je tady ještě další věc a to je stud. Já se hrozně styděla za to, co prožívám a to i před svou nejlepší kamarádkou. Cítila jsem se jako slaboch, co není schopný normálně žít a radovat se že života, zatímco všichni kolem to zvládají, včetně kamarádky. Prostě jsem se styděla a možná taky trochu bála, že se se mnou přestane chtít kamarádit, protože uz se mnou není taková sranda, a nebo se se mnou bude bavit jen ze soucitu. Myslím, že pro kamarády a blízké depresivních lidí je těžké se rozhodnout, jak se k dotyčnému chovat. Poradím ti: kamarádčinu depresi sama nevyléčíš, boj se svými démony musí zvládnout sama. Ale určitě jí hodně pomůže, pokud jí dáš najevo, že jsi tu pro ni, připravená být ramenem, na kterém se může kdyžtak vyplakat. Když je mi psychicky špatně, tak vědomí, že mám blízké, které mě i tak milují a nesoudí mě, mi fakt pomáhá. Buď tu pro ni, naslouchej, pokud bude chtít mluvit. A nesnaž se to vyřešit, prostě tam pro ni jen buď. Nabídni ji, že se ti může kdykoli se vším svěřit. Jinak se k ní ale chovej normálně, jako dřív. To taky pomáhá, uklidňuje a kamarádka navíc nebude mít pocit, že se jí bojíš nebo s ní jednáš s prominutím jako s bláznem. Na závěr chci říct, že je od tebe moc hezký, že ti na kamarádce záleží a moc držím palce, aby kamarádka své negativní stavy zvládla. Když jí budeš oporou a tou skvělou kamarádkou, kterou v tobě vždy měla, uděláš pro ni maximum. Měj se hezky.

Ahoj,

tak jako na každou zpověď zkusíme odpovědět. Klidně mou odpověď ber jako výstřel do tmy (jako kdyby tu nebyla).

Plno lidí prožívá deprese. Je to stav, který se nedá moc dobře korigovat a přichází nečekaně, třeba jako úzkosti. Častokrát se stává, že člověk s úsměvem, který působí na okolí pozitivně a všem pomáhá má v sobě abnormálně vysoké duševní bolesti.

Jelikož jedinci, kteří jsou uvědomělí v životě a mají určitý intelekt, tak nad vším dost přemýšlí. Přemýšlení je krásný dar od přírody, avšak pokud se přehání - tak jako vše ostatní, vede to k negativnímu myšlení a k negativním věcem z tohoto vyplývajícím.

Říká se, že jen pravý přítel pozná bolest člověka i za jeho úsměvem. Možná si v poslední době nebyla tak často s kamarádkou, možná to kamarádka umí taky skvěle předstírat, že se nic neděje. Je silná, ale zároveň tenká jak rozpůlená sirka. Ano, tohle všechno je bolest.

Přejeme ať se daří a kamarádce určitě pro začátek pomůže, když se dostaví z tvé strany pochopení. Spektrální příčina se může hledat až poté..

Hodně štěstí.