Ahoj, jaký smysl má život, který žiji jako tělo bez duše? Když mě nemoc připravuje o rozum, necítím radost, ani lásku. Když se ke mně lidé, které jsem milovala obrátili zády? Když začínám být závislá na ostatních? Když mi nemohou pomoci lékaři ani nikdo jiný? Odolávala jsem dlouho, ale marně. Kdybych věděla, že za 2 měsíce přijde konec, byla bych v pohodě, byla bych za to ráda. Když mám však prognózu, že tu budu nejspíš i několik let, je mi z toho zle, nejraději bych se hned zastřelila. Myslím, že mi to nikdo nemůže mít za zlé.
přečteno: 1831x
Zpět na seznam