Tohle nemám komu bych řekla, protože je to tak hrozně absurdní. Totiž, chovám se jak největší puberťačka. Chodím pár dní na novou školu a už jsem se stihla zamilovat. Nutno podotknout, že tyhle šílené poblouznění si většinou dokážu zakázat hned na začátku, ale tohle bylo něco úplně jiného. Prostě jsem asi hned první den potkala učitele, o kterém jsem už dříve věděla, ale teď mi vážně spadla čelist.
Bavil se s kamarádem, kterého učí a já na něm mohla nechat oči. Opravdu boží chlap. Od té doby ho nemůžu pustit z hlavy. Dneska byl chvíli v naší třídě. Hned mě šel přivítat, že prý o mě už něco slyšel a podal mi ruku. Já málem spadla ze židle a červenala jsem se ještě hodinu. No a když jsem tomu kamarádovi řekla, že je tenhle učitel úžasný, málem spadl ze židle zase on. Prý je to ironický muž, obzvlášť když ho nějaká slečna balí. Jenže z tohohle učitele je baf půlka holek z prváku a spousta dalších slečen.
Já teď nevím, co s tím. Je mi jasné, že pravděpodobně nemám žádnou šanci a pak budu až do maturity trpět a brečet, až na vlastní kůži poznám to "ironický muž", ale znáte to. Nedám si říct. Byla bych Vám vděčná za vaše názory, postřehy. Mimochodem, co by Vás třeba zaujalo na slečně (a neříkejte prsa, zadek, nebo něco podobného), kdybyste byli třicetiletý umělecky založený učitel a chtěla by vás půlka školy? Myslím třeba, co se týče chování. Ale aby to zase hned nevypadalo, že se chci nutně zařadit k té zamilované půlce školy.
přečteno: 2847x
Zpět na seznam