Před Vánoci se se mnou rozešla přítelkyně po 3 letech vztahu. Několikrát jsme se rozešli a zase sešli. Oba jsme se milovali. Udělal jsem pro ni vše, co jsem mohl, ale šťastná se mnou byla snad jen první rok. Pak si zvykla na to, že ji se vším pomáhám a když jsem náhodou nemohl, tak na mě byla naštvaná.
Před rozchodem jsme spolu znovu 2 měsíce chodili a první měsíc byl krásný a druhý měsíc hrozně vychylovala kvůli škole, že nestíhá a ať ji dám čas a když jsem ji ho dal, tak stejně byla nešťastná a stejně jsem to odnesl já, že za vše mohu. Vyvrcholilo to tím, že když jsem po ni potřeboval vědět, jestli se mnou vůbec chce trávit Silvestr a Vánoce, tak mi řekla, že neví a nechce plánovat a po mém naléhání, že bych to potřeboval vědět, mi bylo řečeno, že se mnou být nechce. Načež jsem se naštval a odešel. Pak mi smskou řekla, že už se mnou nechce být, že ji neposlouchám, beru ji jako malé dítě a nic pro ni nedělám.
Moc ji miluji a i teď mi to nedá spát. Chtěl bych ji zpět, ale vím, že by to nejspíše dopadlo zase stejně, i když jsem kvůli ni přestal kouřit a začal jsem rád cestovat. Protože to ji na mě vždy mrzelo. Nedávno jsem si s ní psal a zase jsme se pohádali, protože chce mého kamarádovi, ale o tom vím, že ji nechce a nemá o ni zájem, ale i tak mě to hrozně uráží, když vím, že se ji líbil už, když si začala se mnou.
Co by jste mi doporučily Vy? Mám se o ni znovu snažit a doufat, že se něco změní a budeme spolu zase šťastní jako ten první rok? Nebo ji mám definitivně pustit z hlavy? Ale jak? Musím na ni stále myslet a stále ji moc miluji a je mi špatně jen z pomyšlení, že by měla něco s někým jiným.
Děkuji všem za rady a názory. Oběma nám je 22.
přečteno: 1402x
Zpět na seznam