Dobrý den, nevím jestli tohle dělají všechny mámy, ale jestli ano, tak prosím o radu:
1) moje máma má celkem nadváhu (celkem hodně) a mně by to bylo taky jedno, jenom kdyby mi nenadávala do postavy a podobně. Já vím že sama nejsem nrjhubenější ale nrpotrebuju to slyšet pořád a pořád dokola (což není s ni zas tak velkej problem)
2) říká jak jsem neschopná, líná, nic neumím, nedokázal bavh se o sebe postarat a pod. Přitom co znám děcka v mém věku tak si nedokáží ohřát ani polívku, slovo práce neznají a ona si an mě pořád stěžuje. Mě práce nevadí ale když se dívám na ostatní a na sebe tak by mě taky mohla aspoň ušetřit jejích poznámek
3) Dokola mi chodí do pokoje a prohledává mi tam šuplíky. Mám ještě další 2 sourozence ale k nim vůbec nechodí (bordel se jim doslova vali na zemi) a ke mě chodí jen aby mi otevřela všechny skříně a šuplíky a vycházela mi věci, zkritizovala, řekla jakej tam mam bordel apod. (Mé kamarádky u sebe doma mají hrnky na stole a oblečení na židlích) zatím co moji máme Vadí že mám v nějakých suplikach hodně papíru nebo oblečení.
A další věci, kontakt s ni se snažím omezit, dusím v sobě smutek při jejich nadavkach a po nocích si preju mít (nebo jen zkusit) život s jinou mámou. Možná že s emoc lituji ale už jen pohled na to jak se mé kamarádky smějí u své mámy, jakjsou šťastné a rozumí si mě uvnitř zabiji protože si nepamatuji kdy jsem já tohle zažila....
Prosím poraďte so mám dělat???
přečteno: 789x
Zpět na seznam