Asi bych si měla vylít srdíčo a politovat se s očekáváním, že mi pomůžete a pak dovršit toho, že stejně vydedukujete z mého textu, že jsem blázen. Proto tu nejsem. Mám problém a nevím jak si pomoci. Moc lidí mi to nevěří a když už věří, neví co dělat. Možná také nebudete vědět. Možná ano, proto klesám až taknízko abych se zpovíala a k tomu cizím lidem...
Trápí mne... ano sny. Asi to nejsou sny jaké jsem si vysnila od mala. Začaly nedávno, co na mne padá stres jsou čímdále silnější, prožívám je, jako bych je žila. Dějí se šílené věci, okolo krev, křik, bolest, obrazy hrůzy a děsu. Šílím z toho a i když se probudím, pořád mi duní v hlavě křik a vidím vše před sebou. Budím se spocená, pláču. Jednou jsem po takovém snu i krvácela...Ano jsem na dně. Jde to potlačit? Zbavit se toho?
Spokojím se s každou radou, s každou odpovědí, ve které mne neoznačíte za blázna..
přečteno: 2215x
Zpět na seznam